Vojenské prostory a hraniční pásmo

Vojenský prostor, vojenský újezd, nebo také vojenský výcvikový prostor je vymezené státní území využívané pro potřeby ozbrojených sil, tedy zejména armády. Primární účel vojenských újezdů spočívá v plnění výcvikových úkolů ozbrojených složek a zajištění obrany státu. Řízení vojenského újezdu (dále VÚ) jakožto územního správního celku, vykonává příslušný újezdní úřad spadající pod Ministerstvo obrany ČR.
Vznik VÚ byl podmíněn potřebami soudobných vládních orgánů, vycházejících z charakteru aktuální geopolitické situace a armádních požadavků. Přirozeně tak k největšímu nárůstu VÚ došlo po roce 1945, kdy se naše země během několika let ocitla na okraji tzv. železné opony. Vznik VÚ můžeme rozčlenit podle období, v němž vznikaly, neboť to dobře reflektuje funkci, využití i umístění VÚ. Nejstarší výcvikový prostor vojenského charakteru na našem území vznikl na katastrech obcí Milovice – Mladá, byl založen roku 1904, tedy ještě za Rakouska-Uherska. Podobného charakteru, tzn. územně relativně malé bez větších úprav terénu a destrukcí sídel byly i VÚ vzniklé v letech 1918–1938, tedy v době 1. Československé republiky (Brdy, Březina). Specifický skupinu tvoří VÚ, vzniklýv době Protektorátu Čechy a Morava a v užívání německých vojsk během 2. světové války v letech 1939–1945. Třetí a zdaleka největší skupinu tvoří vojenské prostory vzniklé po roce 1945.
Právní ukotvení zvláště vyčleněného území pro potřeby státu, získaly VÚ teprve v roce 1949 zákonem 169/1949 Sb. o vojenských újezdech. Před tímto rokem se území sloužící k výcviku vojska označovala jako vojenské tábory, které však nebyly samostatnou správní jednotkou. Z tohoto zákona vyplývala možnost státu zabrat jakékoli další území za účelem vytvoření nového VÚ. To automaticky znamenalo možnost vysídlení obyvatel žijících v tomto prostoru a zestátnění majetku. Proto bylo vládou ČSR každé nové cvičiště ukotveno tímto zákonem, pod pojmem Vojenský újezd. V roce 1999 byl schválen zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Zákon garantoval vlastnictví všeho majetku (s výjimkou majetku vneseného) nacházejícího se na katastru VÚ, majetkem státu České republiky. Základy pro následné větší destrukce sídel a proměny krajiny a její paměti tak byly položeny až po únoru 1948.
V této problematice docházelo poměrně v nedávné minulosti k právní kolizi v otázce obydlených oblastí vně VÚ. Článek 99 Ústavy České republiky, jenž obsahuje členění země na obce, (bez připuštění výjimky) jakožto samosprávných územních celků, kolidoval s nezařazenými obytnými jednotkami uvnitř vojenských prostorů. Z toho vyplývaly chybějící záruky pro místní obyvatelstvo k vlastní samosprávě dle čl. 21 Listiny základních práv a svobod. Právní schizma bylo vyřešeno k 1. lednu 2016 (jde-li o právo obyvatel na vlastní samosprávu) zákonem č. 15/2015 Sb., který ukládal vyčlenit obydlená místa z VÚ. Tyto lokality se staly novými obcemi, nebo přešly do katastru některých sousedních vesnic. Tímto krokem bylo zároveň zamezeno novým potenciálním zájemcům žádat o trvalá bydliště v katastru vojenských prostorů dle §36 zákona o zajišťování obrany České republiky zákona č. 222/1999 Sb.
 

 
Přehledová mapa všech vojenských prostorů na území ČR a hraničního pásma..
 
Využití VÚ lze v současnosti rozdělit do tří hlavních kategorií. Je to především vojenské využití, hospodářské využití a obecná státní správa. Vojenské úkoly VÚ zahrnují výcvik jednotek a útvarů AČR, armádních záloh, studentů vojenských škol, ale i jiných ozbrojených složek ČR. K dalším úkolům VÚ patří taktická cvičení se soudobou technikou za použití ostré munice a simulací konkrétních terénních a klimatických podmínek. Pro výcvik vojsk jsou v dané lokalitě vojenského prostoru zřízena výcviková zařízení, tvořena soubory cvičišť, střelnic, míst pro pohyb obrněných vozidel a dopadových ploch mj. dělostřelecké a minometné munice. Sekundární činnost VÚ je realizována formou zemědělské prvovýroby, chovu skotu, lesnictví, rybářství a myslivosti. Hlavní dohled nad hospodářským využitím VÚ mají Vojenské lesy a statky ČR, s.p. (VLS ČR). Další významnou složkou spadající pod kompetenci VLS ČR, je ostraha vojenských objektů, provozování ubikací, ale i údržba silničních komunikací, nebo úklid budov. Do třetí kategorie využití VÚ, tedy obecní správy, spadá zajištění chodu vojenského prostoru Újezdním úřadem (ÚÚ). ÚÚ má některé kompetence shodné s obecními úřady, proto zajišťuje správu prostoru i potřeby obyvatel, které by jinak náležely OÚ, nebo samosprávné obci. Nejvyšší šarží ÚÚ je přednosta, což bývá zpravidla vyšší armádní důstojník.

Rozdělení vojenských prostorů:

I. Vojenské prostory založené do roku 1938
II. Německý výcvikový prostor užívaný Wehrmachtem a SS – SS-Truppenübungsplatz Böhmen
III. Vojenské prostory založené po roce 1945
IV. Hraniční pásmo