I. Vojenské prostory založené do roku 1938

Prvním rozsáhlým vojenským táborem na našem území byl prostor u obcí Milovice – Mladá. Nacházel se v tehdejším rakousko-uherském soustátí a vznikl v roce 1904. Další následovaly po roce 1918, tedy v období nově se formujícího československého státu. Nutnost založení nových armádních výcvikových lokalit vyvstala z absence vlastních VÚ na našem území spolu s rytmizující dynamickou situací poválečných let, vyznačující se složitou politickou atmosférou v okolních evropských státech. V roce 1927 byl založen vojenský výcvikový tábor Brdy, znám také pod názvem Jince, dislokovaný západně od Příbrami. V období stále agresivnější rétoriky ze strany nacistického Německa, byl na Moravě severně od Vyškova, vybudován roku 1936 vojenský prostor Dědice (později znám pod názvem Březina).
 
VÚ Milovice – Mladá
Rakouská armáda zabrala roku 1904 na sever od Prahy prostor o rozloze 3465 ha půdy pro rozsáhlé vojenské cvičiště se střelnicí. Uvnitř vzniklého vojenského tábora se nacházela obec Mladá, jejíž obyvatelé byli nuceně vysídleni. Zdejší budovy byly využity jako cíle během cvičné střelby. Výrazným investičním projektem, rozšiřující možnosti armádního výcviku byla stavba letiště Boží Dar v roce 1921. Po roce 1939, tedy během německé okupace plnil prostor nadále vojenské výcvikové účely. Německá armáda místo rozšířila, proto byli obyvatelé vybraných obcí (Jiřice, Benátská Vrutice, Lipník, Struhy, Zelená, Radetice, Kbel, Mladotín a Újezd) nuceně vystěhováni. Po porážce nacistů se prostor vrátil do své předválečné rozlohy. Vláda ČSR usnesením 1.7.1950 právně ukotvila milovické cvičiště jako Vojenský újezd Mladá. Československá armáda zde pobývala do roku 1968, kdy si prostor po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zabrala sovětská armáda a zřídila zde hlavní velitelství Střední skupiny vojsk a letectva v ČSSR. Během dvaceti let pod sovětskou patronací prostor výrazně narostl. Sověti zde rozšiřovaly armádní i obytné budovy, čímž bobtnaly vojenské i civilní kapacity klíčového vojenského prostoru nedaleko od Prahy. Záhy po revoluci v roce 1989 započala jednání o stažení sovětských vojsk i z prostoru Milovice – Mladá. Během roku 1991 opustili lokalitu poslední sovětští vojáci a k 31.12.1991 byl Vojenský újezd Mladá zrušen. Od 90. let 20. století probíhaly náročné práce s čištěním terénu od výbušnin a pohonných látek a renovace vybraných objektů. Oblast VÚ byla rozdělena mezi katastry obcí ležících vně, nebo poblíž prostoru. Dnes se lokalita využívá ke komerčním, ale i revitalizačně ekologickým projektům.
 
VÚ Brdy
Rozsáhlý výcvikový prostor Brdy vznikl i přes protesty okolních obcí, jako vojenský tábor usnesením vlády ČSR 19. února 1926. Prostor spadal pod Újezdní úřad v obci Jince, proto byl znám také pod tímto označením. Severní hranice prostoru leží asi 70 km jihozápadně od Prahy a jeho boční hranice leží mezi Rokycany a Příbramí. Během let vniklo na území prostoru celkem šest dopadových ploch. Německá okupace během 2. světové války, znamenala zákaz vstupu veřejnosti na celé území VP. V roce 1940 rozšířila německá armáda lokalitu o jedenáct dalších obcí. Zabrané usedlosti většinově válku přečkaly a lidé se mohli od jara 1945 vracet zpět do svých původních domovů. Ve stejnou dobu byl prostor mimo dopadové plochy opět zpřístupněn veřejnosti. Od 1. července 1950 se stává místo brdských vojenských cvičišť statutárně Vojenským újezdem Brdy a byl opět obnoven zákaz vstupu do celého prostoru. V roce 1952 došlo k dalšímu rozšíření prostoru, což znamenalo nucené vysídlení obyvatel několika obcí. Během let zde armáda budovala klíčovou vojenskou infrastrukturu. Během 50. a 60. let vzniklo u obce Strašice podzemní velitelství. V 70. letech pak u obce Míšov skladiště pro jadernou munici pro sovětskou armádu. Vzhledem k choulostivosti a důležitosti těchto lokalit máme dokonce i v současné době velmi kusé informace o chodu i využití těchto prostor. Po pádu komunismu a tím i tzv. železné opony vyvstala otázka potřeby vojenských újezdů v takovém rozsahu, včetně toho brdského. V roce 2007 byly veřejnosti zpřístupněny některé okrajové části. Po roce 2010 se již otevřeně mluvilo o zrušení VÚ a zpřístupnění většiny míst vně prostoru obyvatelstvu. Po několika letech příprav, řešení katastrálního členění, právních podkladů a hlasování poslanců, zanikl vojenský újezd Brdy k 1. lednu 2016. Ve stejný den bylo území bývalého újezdu rozděleno mezi okolní obce. Současně zde vnikla chráněná krajinná oblast Brdy. V současnosti nemá veřejnost přístup do vojenského cvičiště Jince, kde se nachází mj. dopadová plocha, nebo do utajeného objektu „U Němých“.
Strašice
 
VÚ Březina (Dědice)
Jde o prostor lokalizovaný severovýchodně od Brna v jižní části Drahanské vrchoviny. Jižní strana prostoru se nachází v těsné blízkosti města Vyškov. Během 30. let 20. století se stupňovala agresivní politika Adolfa Hitlera. Československé vojenské velení bylo nuceno na tuto skutečnost reagovat, proto byla přijata bezpečností opatření, mezi kterými bylo mj. rozhodnutí vlády dne 7. února 1936 o zbudování nového vojenského výcvikového prostoru. V místě se postupně vybudovala celá řada výcvikových lokalit pro pěchotní, dělostřelecké a letecké jednotky. Od roku 1937 probíhala v prostoru cvičení simulující obranu příhraničních opevnění. Za tímto účelem zde byly budovány cvičné železobetonové objekty. Po německé okupaci byla v lokalitě zřízena výcviková škola pro tanková vojska a prostor se přejmenoval na Truppenübungsplatz Wischau. Značný zásah do života obyvatel okolních vesnic přišel s nařízením z roku 1940 o vystěhování 33 obcí. Říšský protektor Konstantin von Neurath tímto krokem mj. sledoval propojení německých jazykových ostrovů Brněnska, Vyškovska, Litovelska a Olomoucka. Po skončení války v roce 1945 bylo rozhodnuto, že se hranice prostoru navrátí k původní rozloze z roku 1939. V současnosti se jedná o újezd s nejintenzivnějším výcvikem tuzemských vojenských jednotek na našem území. Vstup do újezdu je veřejnosti částečně povolen s platným povolením v přísně vymezených místech a v konkrétní hodiny.