Vodní nádrže a přehrady

Výstavba vodních děl a úprava vodních toků je součástí české krajiny, její kolektivní paměti i paměti kulturní krajiny již od středověku. První jezy a úpravy spádu řek jsou zaznamenány již v Kosmově Kronice české. Výraznou změnu do některých oblastí ČR přineslo rozvinutější rybníkářství, zvláště od 14. století (rybniční soustava na Českolipsku, východočeská rybniční soustava včetně Opatovického kanálu). V jižních Čechách bylo největším počinem postupné vytvoření velké skupiny rybníků a kanálů na Třeboňsku a v okolí (15.–16. století, kanál Nová řeka).
Výraznější změny přinesla až průmyslová revoluce a rychle stoupající poptávka po vodě (pitné, užitkové i jako hnací síla). Začaly se stavět větší a objemnější vodní nádrže, kvůli kterým docházelo k větším a hlubším zásahům do krajiny. Větší dynamiku stavbě přehrad a nádrží přinesla potřeba zajištění nových zdrojů pitné vody pro velká města, ochrana území před velkými povodněmi a vzrůstající spotřeba elektrické energie, rekreační význam byl nadlouho pouze druhotný. Vznikly tak menší přehrady v Krkonoších (Labská, 1910–1916) a Podkrkonoší (Les Království, 1916), Lužických horách (Naděje 1938), Železných horách (Seč, 1934), Vranovská přehrada na jižní Moravě (1929–1933) apod. Již za meziválečného Československa se začala plánovat soustava přehrad na Vltavě, tzv. Vltavská kaskáda. Zbudována byla nádrž ve Vraném nad Vltavou (1933). V těchto plánech se pokračovalo i v období Protektorátu Čechy a Morava, dokončena byla např. Brněnská přehrada (1940).
 

 
Přehledová mapa středních a velkých přehradních nádrží na území ČR.
 
Nejvýraznější změny ale přinesly až poválečné časy, zvláště pak tzv. výstavba socialismu. Byly vybudovány největší stavby svého druhu – Slapy (1950), Lipno (1952–1959), Orlík (1954–1961), Kružberk (1955), Fláje (1960), Jesenice a Kamýk (1961), Těrlicko, Hracholusky a Skalka (1964), Rozkoš (1966), Švihov (1968), Přísečnice (1976), Nechranice a Dalešice (1978), Josefův Důl (1984). Rozsáhlé ekologické protesty ale už doprovázely budování soustavy nádrží na Břeclavsku – Nové Mlýny I, II, III (1978–1988). Po roce 1989 se budování velkých přehradních nádrží výrazně redukovalo i s ohledem na ekologické dopady. K největším novým nádržím patří Slezská Harta (1987–1997), Dlouhé Stráně I a II (1992 a 1993). I přes silné protesty ekologů a obyvatele dotčených oblastí se plánuje výstava dalších přehrad kvůli ochraně před povodněmi.

Zčásti či zcela zničené obce kvůli výstavbě přehrad:
Vodní nádrž Slapy: Královská; Živohošť
Vodní nádrž Lipno: Černá v Pošumaví; Dolní Borková;  Dolní Vltavice; Frymburk;  Horní Borková; Horní Planá; Kobylnice;  Lipno; Přední Výtoň; Radslav
Vodní nádrž Orlík: Červená nad Vltavou; Jetětice; Jickovice ; Klučenice;  Kostelec nad Vltavou; Nevězice; Orlické Zlákovice;  Orlické Zlákovice-Struhy;  Orlické Zlákovice-Trhovky; Oslov; Poskalí;  Přední Chlum; Radava;  Sobědraž; Svatá Anna; Těchnice;  Těchnice-Korce; Velký Vír;  Zbenické Zlákovice; Zbenické Zlákovice-Zavadilka;  Žďákov
Vodní nádrž Kamýk: Solenice
Vodní nádrž Fláje: Fláje; Fláje-Vilejšov; Mackov
Vodní nádrž Jesenice: Dřenice; Jesenice; Podhrad;  Všeboř
Vodní nádrž Hracholusky: Butov; Hracholusky; Těchoděly
Vodní nádrž Skalka: Bříza; Cetnov; Cheb;  Komorní Dvůr; Podhoří;  Pomezí nad Ohří; Pomezná; Skalka; 
Vodní nádrž Nechranice: Běšice; Čermníky; Dolany;  Drahonice; Chotěnice;  Lomazice; Poláky;  Vikletice